rychlá navigace
|
|
|
|
Masáž:
Masáž je terapie, kterou se mohou aplikováním tlaku na svaly a tkáně léčit zranění, zmírňovat bolesti a stres, zlepšovat krevní oběh a uvolňovat napětí. Masáž je bezpochyby nejstarší formou terapie; je to něco, co zvířata i lidé dělají téměř instinktivně, chtějí-li poskytnout útěchu a zmírnit bolest.
Účinky masáže:
- Urychlené odstraňování povrchových zrohovatělých vrstev kůže.
- Zvýšení sekrece potních žláz a normalizace napětí kůže.
- Třením se dosahuje urychleného vyprazdňování povrch. žil a lymf. cest
- Podporuje se vstřebávání otoků, výpotků a krev. výronů
- Zlepšuje se svalová činnost
- Snižuje se bolestivost
- Zlepšuje se činnost tkání, zlepšuje se výživa (trofika) svalů
- Změna prokrvení, zlepšení činnosti hluboko uložených orgánů a tkání
Použití masážních olejů:
Mandlový olej - velice jemný nedráždivý olej, relativně řídký, lehce se vstřebává do pokožky, dobrá skluznost při masáži, má regenerační a uklidňující účinky. Vhodný pro ošetření suché a citlivé pokožky, pokožky poškozené slunečním zářením. Pro svoji jemnost se doporučuje k použití v dětské kosmetice.
Kontraindikace
Kontraindikace masáže pak znamená zákaz masírování za určitých stavů a při některých nemocech. Může být částečná, kdy je třeba dbát zvýšené opatrnosti a záleží na individualitě masírovaného nebo jde o úplný zákaz.
Úplný zákaz
- Při horečce
- Zhoubné nádory - mohlo by dojít k zanesení zhoubných buněk do ostatních částí a orgánů - např. z plic, štítné žlázy do kostí, ze žaludku do jater ...
- Při kožních hnisavých nemocech - hrozí nebezpečí zanesení infekce na ostatní části kůže zákazníka i maséra
- Některé kožní vyrážky - např. spála, neštovice, spalničky
- Při tuberkulose kostí, kloubů, šlach a při aktivní TBC plic hrozí zanesení Kochova bacilu do jiných částí
- U zánětů ledvin
- Při krvácivosti - může dojít ke krevním výlevům do kůže, podkoží, svalů, ale i do vnitřních orgánů
- U některých druhů zácpy - může dojít k poškození vnitřní stěny střeva tuhou stolicí
- U všech akutních zánětů dutiny břišní - hrozí nebezpečí vzniku zánětu pobřišnice a eventuálně proděravění zaníceného orgánu. Rovněž žlučníkové kaménky, zánět žlučníku, žaludeční a dvanácterníkový vřed jsou kontraindikovány. U těchto chorob se nesmí masírovat břicho.
- Masáž se nesmí provádět u akutních kloubních zánětů. Příznaky zánětů kloubů: zarudlá kůže, kloub je bolestivý, teplý, pohyb je omezen. Krajina kloubu je výrazně citlivá, zduřelá, zvětšená. U chronických kloubních zánětů je kloub rovněž zduřelý, není však zarudlý a teplý - zde se masáž doporučuje
- Akutní úrazy - vyjímkou je podvrtnutí
Druhy masáží
V každé kultuře existuje ta či ona forma terapeutické masáže; popisy mnoha metod, které jsou používány dodnes, známe z nejstarších zapsaných lékařských textů. Čínský rukopis z roku 2700 před naším letopočtem doporučuje každé ráno provádět automasáž „proti nachlazení, pro udržení vláčnosti orgánů a jako prevence proti zdravotním potížím“. Podstatně mladší je švédská masáž, kterou kolem roku 1830 popsal Per Henrik Ling a který se v západních kulturách považuje za základní formu masáže, „klasickou“ masáž. Existuje přes 100 různých druhů masáží vycházejících z různých kulturních základů. Jednotlivé druhy masáží se vzájemně prolínají a mnoho technik je označováno za originální, svébytnou metodu pouze z komerčních příčin. Tzv. masáž srdce je ve skutečnosti stlačování hrudníku v rámci záchrany života u srdeční zástavy
Rozdělení masáží dle charakteru techniky
Plošné masáže
- používá se tření, nebo posunu tkáně po spodních vrstvách
- švédská masáž
- reflexní masáž
- aroma masáž
- Lymfatická masáž (lymfodrenáž) používá rytmické hnětení a zlepšuje tak tok tkáňového moku, zmírňuje otoky.
- Bowenova masáž (Bowenova technika) - velmi jemná manipulace s měkkou tkání, bowenista svými prsty nebo palci pohybuje kůží přes sval nebo šlachu, poté vyvine velmi jemný tlak (asi jako bezbolestný tlak na oční kouli) a po krátké čekací době a stále pod stejným tlakem sklouzne s kůží zpět. Mezi jednotlivými sériemi pohybů, tzv.procedurami, jsou krátké (asi 2 minutové) pauzy.
- medová masáž ruská technika, používá přilnavosti medu nanášeného na kůži k intenzivní práci s podkožím
- lomi lomi havajská technika, pracující s tlaky i třením ve vhodném rytmu
- vodní masáž kombinuje hydroterapii a masáž; používá se k ošetření nejrůznějších bolestí svalů a kloubů, například artritidy
- ajurvédská masáž tradiční indický systém léčení, který sahá do roku 1800 před naším letopočtem, využívá terapeutické masáže a kombinuje je s nanášením hojivých aromatických olejů a bylin
Tlakové, bodové a liniové masáže
- používá se tlak prstů a jiných částí těla
- akupresura
- reflexologie
- thajská masáž
- japonská masáž shiatsu
- rolfing technika původem z USA, zaměřuje se na hluboké struktury pojiva, používá razantních přístupů (bušení pěstmi)
- kraniosakrální terapie technika původem z USA, byla vyvinula v roce 1977. Jejími tvůrci jsou chiropraktik John Upledger a doktor Ernest Retzlaff. Zaměřuje se na na měkké tkáně a tělní tekutiny. Rozeznává poruchy kraniosakrálního systému, kam patří hlava, páteř a křížová kost, propojené pomocí „pulzů“ obíhajícího mozkomíšního moku. Poruchy se napravují pomocí lehkého tlaku (asi jako váha pětikorunové mince) na různá místa systému; tímto způsobem se normalizuje proudění tekutiny a energie kraniosakrálním systémem.
- masáž horkými kameny používající nahřáté lávové kameny, které mají schopnost dlouho v sobě kumulovat teplo.
- Sázení baněk - baňkování. Používá předem zahřátých nádobek, většinou skleněných, které při chladnutí vyvíjejí podtlak na kůži a podkoží. Působí nepřímo přes jednotlivé reflexní zóny na příslušné orgány.